CACIB Beograd - 14. 02. 2010
CECILLE MOON BIRENGO
mezitřída: V1, CAC, CACIB
WINNER OF BELGRADE 2010 - PRVAK BEOGRAD 2010
čekatelka ŠAMPIONÁTU SRBSKA
Účastníme se ........
OČEKÁVÁME ŠŤEŇÁTKA !!!
NÁHODNÉ OBRÁZKY
COPYRIGHT © TISAO.cz Veškerý grafický, textový a jiný obsah či součást těchto stránek je předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona č. 121/2000 §11.
únor14 2010
Mezinárodní výstava psů Beograd, SRB
rozhodčí: Evica Mišič, Srbsko
posudek Cecille Moon:
Koncem roku jsem dostala bláznivý nápad - vydat se za výstavou do samého centra balkánského poloostrova - do Srbska. Moje přítelkyni Veronika nemohla než souhlasit - pro jejího Curu Japan Dog byly lákavé podmínky šampionátu, které slibovaly pro psy za jeden CAC ve třídě šampionů rovnou šampionát.
Začaly jsme tedy plánovat víkend v Bělehradu - vyřídily jsme nezbytná veterinární potvrzení, po neskutečných rezervačních peripetiích se nám konečně podařilo najít překrásný hotel v centru, kde nám za bezkonkurenčních podmínek přislíbili psy na pokoj, a tak i přesto, že k výstavě na oficiálním webu nebyly žádné informace, přihlásily jsme Cecille Moon i Curyho online a očekávaly potvrzení přihlášky.
Cesta z Komárna do Bělehradu byla i v mrazech pohodová a úspěšně, i vcelku rychle, jsme prošly poctivou maďarsko-srbskou celní kontrolou. Od hranic až do samého centra hlavního města jsme jely chvilku po dálnici, chvilku po silnici první třídy, převážně po sněhu a ledu, některé úseky silnic byly opravdu v příšerném stavu, hodně připomínající polní cesty, což chtělo opravdu silné nervy i mnoho řidičských zkušeností. Vydat se do velikého hlavního města bez navigace či mapy chtělo velkou dávku. Mapu jsme sice zakoupily, ale vyznat se ve spletivých uličkách města s více než milionem obyvatel byl stejně nemožný úkol. Nakonec jsme LIFE DESIGN HOTEL, kde nás vlídně přijali i se psy, našly s pomocí taxi snadno a rychle. Samotný Bělehrad, který se nachází na soutoku řek Dunaj a Sáva, patří k velmi starobylým a krásným městům, které se rozvíjí moderním směrem a už na první pohled má neskutečnou atmosféru. Škoda, že byl nyní doslova ochromen sněhem, který vůbec nikdo neřešil ani na silnicích, natož chodnících. Nám počasí ale přálo a v neděli dokonce vysvitlo i sluníčko.
Srbové jsou opravdu národ neskutečně milých lidí, připravených kdykoliv ochotně pomoci, je vidět, že si turistů opravdu neskutečně váží - mladý milý recepční na nás po noční směně asi dvě hodiny čekal, aby nás doprovodil až do areálu výstaviště, a za svoji ochotu razantně odmítal bankovky, kterými jsme mu chtěli vyjádřit naše díky!
Na mezinárodní výstavě se nikdo neobtěžoval veterinární kontrolou, katalog nebyl v ceně výstavního poplatku. Pochopily jsme však, že 5 euro funguje dokonale, když nemáte místní měnu, a to na cokoliv ;o) Po organizační stránce byla tato 46. CACIB výstava srovnatelná s našimi, až na dovolený prodej štěňat!! Domácí rozhodčí doplnili rozhodčí z Maďarska, Ruska, Černé Hory, Makedonie, Bulharska, Rakouska. Naši pejsci se těšili neskutečně velké pozornosti diváků. Já jsem se pokochala u kruhu středoasiatů, potom jsme obě šly se zájmem shlédnout styl posuzování bulharského rozhodčího Kamena Litova, který je delegovaný pro plemeno tosa na květnovou středo-východoevropskou výstavu psů v Bratislavě.
Tosa neboli JAPANSKI BORAC, jak v Srbsku plemeno nazývají, byla přidělena k posouzení milé srbské rozhodčí Evici Mišič, které v kruhu zdárně sekundovali další tři muži - hospitanti, takže se našim psům dostalo opravdu důkladné prohlídky.
Z výsledků, které získali naši svěřenci, jsme měly ohromnou radost - Cecilka, teprve podruhé předvedena v mezitřídě, získala s krásným posudkem známku V1, CAC, CACIB a Curu se známkou V1 obdržel tituly CAC, CACIB, BOB, čímž dosáhl na svůj osmý šampionát! Oba se mohou pyšnit též titulem VÍTĚZ BĚLEHRADU 2010!
Na defilé vítězů jsme nečekaly a raději jsme se vydaly na cestu zpět k domovu... Bělehrad v nás zanechal spoustu krásných dojmů a nezapomenutelných zážitků. Užily jsme si jedinečný výlet za zábavou, jakou pro nás výstavy psů bezesporu jsou. Svátek sv. Valentýna jsme oslavily sice daleko od domova, ale s těmi, které máme tolik rády...
posudek Cecille Moon:
Koncem roku jsem dostala bláznivý nápad - vydat se za výstavou do samého centra balkánského poloostrova - do Srbska. Moje přítelkyni Veronika nemohla než souhlasit - pro jejího Curu Japan Dog byly lákavé podmínky šampionátu, které slibovaly pro psy za jeden CAC ve třídě šampionů rovnou šampionát.
Začaly jsme tedy plánovat víkend v Bělehradu - vyřídily jsme nezbytná veterinární potvrzení, po neskutečných rezervačních peripetiích se nám konečně podařilo najít překrásný hotel v centru, kde nám za bezkonkurenčních podmínek přislíbili psy na pokoj, a tak i přesto, že k výstavě na oficiálním webu nebyly žádné informace, přihlásily jsme Cecille Moon i Curyho online a očekávaly potvrzení přihlášky.
Cesta z Komárna do Bělehradu byla i v mrazech pohodová a úspěšně, i vcelku rychle, jsme prošly poctivou maďarsko-srbskou celní kontrolou. Od hranic až do samého centra hlavního města jsme jely chvilku po dálnici, chvilku po silnici první třídy, převážně po sněhu a ledu, některé úseky silnic byly opravdu v příšerném stavu, hodně připomínající polní cesty, což chtělo opravdu silné nervy i mnoho řidičských zkušeností. Vydat se do velikého hlavního města bez navigace či mapy chtělo velkou dávku. Mapu jsme sice zakoupily, ale vyznat se ve spletivých uličkách města s více než milionem obyvatel byl stejně nemožný úkol. Nakonec jsme LIFE DESIGN HOTEL, kde nás vlídně přijali i se psy, našly s pomocí taxi snadno a rychle. Samotný Bělehrad, který se nachází na soutoku řek Dunaj a Sáva, patří k velmi starobylým a krásným městům, které se rozvíjí moderním směrem a už na první pohled má neskutečnou atmosféru. Škoda, že byl nyní doslova ochromen sněhem, který vůbec nikdo neřešil ani na silnicích, natož chodnících. Nám počasí ale přálo a v neděli dokonce vysvitlo i sluníčko.
Srbové jsou opravdu národ neskutečně milých lidí, připravených kdykoliv ochotně pomoci, je vidět, že si turistů opravdu neskutečně váží - mladý milý recepční na nás po noční směně asi dvě hodiny čekal, aby nás doprovodil až do areálu výstaviště, a za svoji ochotu razantně odmítal bankovky, kterými jsme mu chtěli vyjádřit naše díky!
Na mezinárodní výstavě se nikdo neobtěžoval veterinární kontrolou, katalog nebyl v ceně výstavního poplatku. Pochopily jsme však, že 5 euro funguje dokonale, když nemáte místní měnu, a to na cokoliv ;o) Po organizační stránce byla tato 46. CACIB výstava srovnatelná s našimi, až na dovolený prodej štěňat!! Domácí rozhodčí doplnili rozhodčí z Maďarska, Ruska, Černé Hory, Makedonie, Bulharska, Rakouska. Naši pejsci se těšili neskutečně velké pozornosti diváků. Já jsem se pokochala u kruhu středoasiatů, potom jsme obě šly se zájmem shlédnout styl posuzování bulharského rozhodčího Kamena Litova, který je delegovaný pro plemeno tosa na květnovou středo-východoevropskou výstavu psů v Bratislavě.
Tosa neboli JAPANSKI BORAC, jak v Srbsku plemeno nazývají, byla přidělena k posouzení milé srbské rozhodčí Evici Mišič, které v kruhu zdárně sekundovali další tři muži - hospitanti, takže se našim psům dostalo opravdu důkladné prohlídky.
Z výsledků, které získali naši svěřenci, jsme měly ohromnou radost - Cecilka, teprve podruhé předvedena v mezitřídě, získala s krásným posudkem známku V1, CAC, CACIB a Curu se známkou V1 obdržel tituly CAC, CACIB, BOB, čímž dosáhl na svůj osmý šampionát! Oba se mohou pyšnit též titulem VÍTĚZ BĚLEHRADU 2010!
Na defilé vítězů jsme nečekaly a raději jsme se vydaly na cestu zpět k domovu... Bělehrad v nás zanechal spoustu krásných dojmů a nezapomenutelných zážitků. Užily jsme si jedinečný výlet za zábavou, jakou pro nás výstavy psů bezesporu jsou. Svátek sv. Valentýna jsme oslavily sice daleko od domova, ale s těmi, které máme tolik rády...
